Výstražné barevné kódy
Pro účinnou schopnost reagovat na objevení přítomnosti ohniska nákazy identifikujeme nepřetržitě zelené, žluté, oranžové a červené zóny, které nám pomáhají monitorovat situaci a v případě potřeby zvýšit intenzitu reakce nebo naopak uvolnit opatření tam, kde je to možné. Jednotlivé žluté, oranžové a červené zóny by měly být tak malé, jak je to možné (sousedství, městské oblasti, okresy, kraje, státy).
Druhy zón
- Zelené zóny: Oblasti bez potvrzených případů nákazy nebo s několika málo případy cestovatelů z jiných oblastí.
- Žluté zóny: Oblasti s několika málo případy komunitního přenosu, ale bez ohnisek nákazy.
- Oranžové zóny: Oblasti přilehlé k červeným zónám nebo s vlastním malým ohniskem nákazy.
- Červené zóny: Oblasti, kde je dlouhodobý komunitní přenos..
Toto schéma barevných kódů je založeno na myšlence, že v oblastech, ve kterých se šíří virus uvnitř komunit, se musí snižovat sociální propojenost až do okamžiku, ve kterém nakažení jedinci nakazí v průměru méně než jednoho dalšího člověka. Takto snížená propojenost vyústí v exponenciální úbytek v počtu nových případů (byť vzhledem k inkubační době zde může být určité zpoždění, než je tento úbytek pozorován).
Cestovní omezení umožňují implementovat výraznější izolaci (zejména v oranžových a červených zónách) jenom v těch oblastech, ve kterých dochází k místnímu přenosu, poté není nutné je implementovat všude najednou.
V oblastech, ve kterých jsou jenom dovezené případy, nebo málo případů komunitního přenosu (v zelených a žlutých zónách), může postačit sledovat kontakty s nakaženými jedinci, což vede k prevenci vypuknutí epidemie. Hlavním cílem je vyhnout se velkým shromážděním, která by umožnila nakazit najednou velké množství dalších lidí. Nicméně pokud je zjevné, že se nepodařilo šíření viru omezit na několik málo jedinců (přičemž je velmi pravděpodobné, že existují další neznámí nakažení), počet nových případů bude dále narůstat exponenciálně, pokud nebudou okamžitě zavedeny doporočuení pro oranžové nebo červené zóny.
Omezení jak pro červené, tak pro oranžové zóny by měly vyústit v exponenciální pokles počtu případů v čase. Červené zóny mají přísnější pravidla než oranžové zóny kvůli potřebě rychlejší poklesu v důsledku velkého množství již nakažených jedinců. Cestovní omezení jsou taktéž zařazena z důvodu snížení rizika odcestování nakažených.
Další informace o lékařských a sociálních opatřeních, viz:
Výstražné barevné kódy
Pro účinnou schopnost reagovat na objevení přítomnosti ohniska nákazy identifikujeme nepřetržitě zelené, žluté, oranžové a červené zóny, které nám pomáhají monitorovat situaci a v případě potřeby zvýšit intenzitu reakce nebo naopak uvolnit opatření tam, kde je to možné. Jednotlivé žluté, oranžové a červené zóny by měly být tak malé, jak je to možné (sousedství, městské oblasti, okresy, kraje, státy).
Druhy zón
- Zelené zóny: Oblasti bez potvrzených případů nákazy nebo s několika málo případy cestovatelů z jiných oblastí.
- Žluté zóny: Oblasti s několika málo případy komunitního přenosu, ale bez ohnisek nákazy.
- Oranžové zóny: Oblasti přilehlé k červeným zónám nebo s vlastním malým ohniskem nákazy.
- Červené zóny: Oblasti, kde je dlouhodobý komunitní přenos..
Toto schéma barevných kódů je založeno na myšlence, že v oblastech, ve kterých se šíří virus uvnitř komunit, se musí snižovat sociální propojenost až do okamžiku, ve kterém nakažení jedinci nakazí v průměru méně než jednoho dalšího člověka. Takto snížená propojenost vyústí v exponenciální úbytek v počtu nových případů (byť vzhledem k inkubační době zde může být určité zpoždění, než je tento úbytek pozorován).
Cestovní omezení umožňují implementovat výraznější izolaci (zejména v oranžových a červených zónách) jenom v těch oblastech, ve kterých dochází k místnímu přenosu, poté není nutné je implementovat všude najednou.
V oblastech, ve kterých jsou jenom dovezené případy, nebo málo případů komunitního přenosu (v zelených a žlutých zónách), může postačit sledovat kontakty s nakaženými jedinci, což vede k prevenci vypuknutí epidemie. Hlavním cílem je vyhnout se velkým shromážděním, která by umožnila nakazit najednou velké množství dalších lidí. Nicméně pokud je zjevné, že se nepodařilo šíření viru omezit na několik málo jedinců (přičemž je velmi pravděpodobné, že existují další neznámí nakažení), počet nových případů bude dále narůstat exponenciálně, pokud nebudou okamžitě zavedeny doporočuení pro oranžové nebo červené zóny.
Omezení jak pro červené, tak pro oranžové zóny by měly vyústit v exponenciální pokles počtu případů v čase. Červené zóny mají přísnější pravidla než oranžové zóny kvůli potřebě rychlejší poklesu v důsledku velkého množství již nakažených jedinců. Cestovní omezení jsou taktéž zařazena z důvodu snížení rizika odcestování nakažených.
Další informace o lékařských a sociálních opatřeních, viz: